|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Charles de Gaulle and his changing perspectives on Germany
Čech, Damián ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalárska práca Charles de Gaulle a jeho pohľad na Nemecko v premenách jeho života sa zameriava na postavu Charlesa de Gaulla a na jeho vnímanie Nemecka v rozličných etapách jeho života. Pre tieto potreby práca sa zameriava hlavne na analýzu memoárov, poznámok a listov, ktoré sú v práci rozoberané a roztriedené tematicky. Práca pokrýva obdobie rokov 1919-1969. Hlavným cieľom samotnej práce je pracovať a interpretovať myšlienky de Gaulla vo vzťahu k Nemecku. De Gaulle sa totiž ako jedna z najdôležitejších osobností dvadsiateho storočia sa totiž často vyjadruje na medzinárodnú situáciu a Nemecko je jedno z centier pozornosti. Bakalárska práca sa analýzou nazhromaždených textov pokúsi priblížiť zmýšľanie de Gaulle a vysvetliť, ako pod akými obrazmi je Nemecko spomínané a ako sa tento obraz mení v reakcii na vývoj vzťahov medzi oboma krajinami. Práca sa bude taktiež zameriavať na jazyk a metaforické výrazy, ktoré de Gaulle používa a pokúsi sa priblížiť ich význam čitateľovi. V neposlednej rade sa práca skúsi odpovedať na otázku, či sa počas spracovaného obdobia de Gaullovi ustálil jednotný pohľad na Nemecko, alebo je jeho názor vyplývajúci z aktuálnej medzinárodnej situácie.
|
|
|
Proměny role Québecu ve francouzské politice
Lemel, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami francouzské zahraniční politiky vůči Québecu a Kanadě. První prezident francouzské páté republiky Charles de Gaulle, jakožto i všichni jeho následovníci včetně svých vládních aparátů podporovali mezinárodní ambice Québecu a jeho snahu být v zahraničí suverénní v oblastech, které spadají do jeho kompetencí dle kanadské Ústavy ve vnitřní politice. Tato podpora probíhala zejména na platformě Francophonie. V roce 1995 tehdejší prezidentský kandidát Jacques Chirac jasně podpořil suverenistické hnutí, jehož členové usilovali o svrchovanost Québecu na Kanadě. Po referendu, ve kterém zvítězili federalisté, se však Francie postupně sbližuje s federální vládou Kanady v různých otázkách mezinárodní politiky, například ochrany multilateralismu či kulturní diverzity. Francie má také obavy, že v případě rozdělení Kanady by se anglofonní zbytek země snáze dostal do sféry vlivu Spojených států amerických, což nehodlá připustit. Jacques Chirac během svého dvanáctiletého mandátu tak postupně prohlubuje spolupráci s Ottawou, ovšem v oblastech kultury a vzdělávání, klíčových pro francouzskou zahraniční politiku, privilegovaným partnerem Francie zůstává Québec. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se již jasně proti suverenitě vymezí.
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
Československá diplomacie a její hodnocení de Gaullovy politiky grandeur v letech 1958 až 1969
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Československo-francouzské vztahy se od počátku šedesátých let minulého století postupně rozvíjely. Ve Francii byl v té době prezidentem Charles de Gaulle, který prosazoval politiku grandeur, podle které měla Francie obnovit svoje velmocenské postavení, zatímco Československo bylo jedním ze satelitů Sovětského svazu. Na základě pramenného výzkumu s prvky kvalitativní obsahové analýzy dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky odpovídám ve své práci na otázku, jakým způsobem československá diplomacie hodnotila jevy spjaté s de Gaullovu politiku grandeur v letech 1958 až 1969. Z archivních dokumentů vyplývá, že československá zahraniční politika se francouzskému postoji k odzbrojení věnovala na počátku šedesátých let, kdy se o tomto tématu v Ženevě konaly rozhovory, kterých se Československo přímo účastnilo. Francouzský odmítavý postoj k dohodám o odzbrojení byl československou diplomacií hodnocen vždy negativně, postupem času však přestal být překážkou pro rozvoj vzájemných vztahů. Rozporuplně byla hodnocena francouzská politika k zemím Západu. Pozitivně byl hodnocen postoj Francie vůči Spojeným státům, jejichž vliv v Evropě se Francie snažila omezit, negativně bylo chápáno sbližování Francie se SRN. Postoj Francie k NATO, ať už se jednalo o francouzské odmítání integrace a...
|
|
|
Charles de Gaulle and his changing perspectives on Germany
Čech, Damián ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalárska práca Charles de Gaulle a jeho pohľad na Nemecko v premenách jeho života sa zameriava na postavu Charlesa de Gaulla a na jeho vnímanie Nemecka v rozličných etapách jeho života. Pre tieto potreby práca sa zameriava hlavne na analýzu memoárov, poznámok a listov, ktoré sú v práci rozoberané a roztriedené tematicky. Práca pokrýva obdobie rokov 1919-1969. Hlavným cieľom samotnej práce je pracovať a interpretovať myšlienky de Gaulla vo vzťahu k Nemecku. De Gaulle sa totiž ako jedna z najdôležitejších osobností dvadsiateho storočia sa totiž často vyjadruje na medzinárodnú situáciu a Nemecko je jedno z centier pozornosti. Bakalárska práca sa analýzou nazhromaždených textov pokúsi priblížiť zmýšľanie de Gaulle a vysvetliť, ako pod akými obrazmi je Nemecko spomínané a ako sa tento obraz mení v reakcii na vývoj vzťahov medzi oboma krajinami. Práca sa bude taktiež zameriavať na jazyk a metaforické výrazy, ktoré de Gaulle používa a pokúsi sa priblížiť ich význam čitateľovi. V neposlednej rade sa práca skúsi odpovedať na otázku, či sa počas spracovaného obdobia de Gaullovi ustálil jednotný pohľad na Nemecko, alebo je jeho názor vyplývajúci z aktuálnej medzinárodnej situácie.
|
|
|
Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO
Hampejs, Martin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO" se zabývá problematickým momentem, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle v březnu roku 1966 rozhodl, že Francie opustí velení vojenských složek NATO. Americká administrativa vedená prezidentem Lyndonem B. Johnsonem a jeho ministrem zahraničních věcí Deanem Ruskem musela reagovat, jelikož Francie byla jedním z klíčových aktérů v rámci multilaterálních struktur NATO. Americká reakce byla překvapivě mírná, tolerantní a přijímající nový, Francií nastavený, status quo. Pro pochopení těchto kroků, bylo nutné prozkoumat historické dokumenty a korespondenci klíčových aktérů. Práce je proto založena z větší části na primárních zdrojích, tedy korespondenci mezi ministerstvem zahraničí USA a jednotlivými velvyslanectvími. V první části práce jsou rozebírány osobnosti a východiska zahraničních politik prezidentů na obou stranách Atlantiku s cílem zajistit pochopení důvodů Francie stáhnout se z NATO, stejně jako mírnost americké reakce. V druhé části je práce zaměřena na moment, kdy se Francie rozhodla opustit vojenské složky NATO a vzájemnou komunikaci mezi prezidenty. Třetí část pak ukazuje, jaké probíhaly přípravy v americké administrativě před březnem roku 1966. Vysvětluje tendence v rámci Johnsonova kabinetu...
|
|
|
Vliv prezidentské administrativy na imigrační politiku Francie
Čubová, Lenka ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu prezidentské administrativy na imigrační a integrační politiku Francie. Nejdříve byly rozebrány faktory, které formují výchozí podmínky imigrační politiky. Jedná se o historické události, které měly významný vliv na imigrační toky a jejich demografickou strukturu, která je blíže popsána v podkapitole 1.2. Posledním tématem teoretické části práce je politická koncepce k tvorbě imigrační politiky, která určuje právní a legislativní rámec imigrační politiky. Analýza imigračních politik čtyř prezidentů Páté republiky je obsahem druhé části této bakalářské práce. V chronologickém pořadí jsou rozebrány rozhodnutí Charlese de Gaulla, Valéry Giscard d'Estainga, Françoise Mitterranda a Nicolase Sarkozyho. Závěr práce se poté věnuje zhodnocení a porovnání imigračních politik těchto prezidentů.
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
host ::
RSS.